Ametyst je nejvíce žádanou a nejkrásnější odrůdou křemene se světlemodrou až fialovou barvou. Znali jej již Egypťané, Etruskové i staří Římané. Ve staré Číně se z něj zhotovovaly drobné gemy, je totiž poměrně měkký.
Již ve středověku se nejkrásnější ametysty vozily z Brazílie. Ametysty vyplňují dutiny achátových mandlí v lávových průduchách bazaltů. Našla se i jako rarita dutina o velikosti 10 x 2 x 1 m, kde byly krystaly až o velikosti pěsti. Ukázku najdeme i v našem Národním muzeu v Praze.
Jeho jméno pochází z řečtiny ametusios a znamená – ten, který není opojený. Ametyst je kámen střídmosti, umírněnosti. Symbolizuje a dopomáhá k duševnímu klidu. Je to také kámen zamilovaných. Chrání před opojením a opilostí. Podle ortodoxní křesťanské víry byl proto nošen biskupy. Biskup jako pastýř duší, obtížený duchovní i světskou odpovědností, se musí na rozdíl od rozjímavého poustevníka, který se vzdal světského života, střežit jakéhokoliv opojení, i kdyby mělo být duchovní. Proto se také nazývá biskupským kamenem. Křesťanská umravňující tradice z ametystu učinila symbol pokory, protože má barvu violy.
Podle Plínia ochraňuje proti „kouzlům a čarodějnictví“, je-li vyryt do podoby Měsíce a Slunce a nošen na krku s peřím páva a vlaštovky. Uzdravuje dnu. Je-li vložen pod polštář, navozuje blahodárné sny. Jinak zesiluje paměť a působí proti jedům.
Díky fialové barvě pokání se používá jako vhodný materiál na výrobu vzácných růžových křížů. Podle Conrada von Megenberga ametyst zaháněl zlé myšlenky a přinášel rozvahu (14. stol) V tradičních knihách o kamenech (Steinbücher) je přiřazován planetě Saturn a připisuje se mu schopnost chránit před jedem a zlými čárami. Je spojen i s planetou Jupiterem, resp. se znamením Berana, což vychází z Chaldejské a Babylonské symboliky, kdežto staří Řekové jej přiřadili Kozorohu. Nověji jej esoterické nauky popisují jako vzácný kámen, který svým chladným mystickým vyzařováním nejlépe odpovídá éře Vodnáře, který střídá éru Ryb.
Jako součást významných šperků jej můžeme vidět v korunovačních klenotech, například v žezle Kateřiny Veliké nebo v žezle britské koruny, a také ve vatikánském pokladu tzv. papežský ametystový prsten.
Protože se mu připisuje léčivá síla v oblasti psychiky je vhodný pro neurotické lidi. Pomáhá léčit neuralgie (i zubů), posiluje vůli a pomáhá léčit nemoci výměny látkové.
Já jako léčitelka pracuji s ametystem jako s biorezonátorem většinou v podobě náhrdelníků. Pokud mi jej u někoho virgule vybere, jedná se většinou o záležitost, kdy tento člověk potřebuje ochránit proti vnějším vlivům, je na něm kletba nebo uštknutí. Nebo se dotyčný dopustil nějaké „nekalosti“, o které třeba ani neví, a dokud ji „neodčiní“ budou se mu dít různé věci, které jej budou negativně ovlivňovat. Ametyst jen uklidňuje a „zastavuje“ tok negací, ale příčinu musí odstranit dotyčný sám. V tomto je opravdu účinný, pozastavuje účinky, ale neodstraňuje příčinu.
Pokud nosíme broušený ametyst v nějakém šperku, pak se může lidem, kteří mají velmi silné energetické vyzařování, stát, že jeho barva bude v průběhu času kolísat.
V duchovním směru nás ametyst učí pokoře a vede ochotnou mysl k tomu, abychom se sklonili před velikostí vesmíru a posílili napojení svého Já na onen nekonečný vesmír. Souvisí se sedmou čakrou.